Nařízení o sekuritizaci

Sekuritizace je transakcí, která umožňuje věřiteli – často bance – refinancovat soubor aktiv (např. hypoték, spotřebitelských úvěrů, úvěrových karet) jejich přeměnou na cenné papíry, do kterých jiní mohou investovat. Tyto cenné papíry mohou být uzpůsobeny na rozličné rizikově výnosové charakteristiky pro investora. Koncoví investoři jsou vypláceni prostřednictvím peněžních toků generovaných podkladovými aktivy. Všeobecně se uznává, že sekuritizace podřadných hypoték vytvořených v USA významně přispěla k finanční krizi v r. 2008. Evropská komise uvádí, že sekuritizace, které měly mít podle svého úvěrového ratingu (AAA) pravděpodobnost selhání 0,1 %, selhávaly v 16 % případů a generovaly významné globální ztráty. Proto investoři ztratili důvěru ve veškeré sekuritizace.

Sekuritizace se však často zmiňuje jako významný prvek dobrého fungování finančních trhů. Na rozdíl od trhů v USA, které se po krizi s podřadnými hypotékami zotavily, trhy evropské sekuritizace zůstávají utlumené, přestože k selhání došlo u podstatně menšího počtu sekuritizačních produktů. (Viz graf níže.) Tento rozdíl je obvykle přičítán několika důvodům, zvláště nedostatku veřejné podpory (sponzorování) evropských sekuritizačních produktů.

Zdroj: Segoviano Miguel et. al., 2015 https://www.banque-france.fr/fileadmin/user_upload/banque_de_france/publications/Revue_de_la_stabilite_financiere/2015/FSR19_4_IFM.pdf

Dne 30. září 2015 Komise vydala „Sekuritizační iniciativu“, která zahrnuje Nařízení o sekuritizaci. Toto Nařízení je součástí širšího úsilí Komise vytvořit Unii kapitálových trhů a diverzifikovat zdroje financování evropských podniků a dlouhodobých projektů. Nařízení o sekuritizaci by mělo vytvořit nový rámec pro „jednoduché, transparentní a standardizované“ (STS) sekuritizace. Tato nová iniciativa má také dopady na celkový obezřetnostní rámec pro úvěrové instituce a obchodníky s cennými papíry, proto Komise navrhla změnu Nařízení o kapitálových požadavcích (EU) č. 575/2013 (tzv. CRR) odpovídajícím způsobem. Kromě toho se do navrhovaného nařízení začleňuje revidovaný basilejský rámec. Nejvýznamnější změny zahrnují novou hierarchii aplikovatelných postupů pro výpočet rizikově vážených aktiv a nižší kapitálové požadavky na STS sekuritizaci. Cílem Komise je znovuobnovit důvěru investorů v sekuritizační transakce a přispět k oživení reálné ekonomiky prostřednictvím zvýšeného financování a cílené alokace rizika.

Rada odsouhlasila obecný přístup k oběma regulatorním návrhům začátkem prosince 2015. Oba návrhy jsou nyní posuzovány Evropským parlamentem. Některé nedávné předpovědi říkají, že Evropský parlament pravděpodobně nedosáhne odsouhlasení svého stanoviska dříve než koncem roku 2016. Proto se jeví jako pravděpodobné, že finální verze Nařízení o sekuritizaci bude přijata Komisí v r. 2017.  

20-6-2016