Současné a budoucí požadavky EBA v oblasti ESG

V souvislosti s nedávným přijetím směrnice CSRD se občas zapomíná na to, že pro bankovní sektor je důležitá nejen obecná ESG regulace, ale i regulace odvětvová. Tento článek se snaží shrnout roli Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v této oblasti. S ohledem na aktuální plány a aktivity EBA lze důvodně předpokládat, že požadavky k tématu ESG a udržitelných financí se budou dále rozšiřovat a zpřísňovat.

Jednou z prvních vlaštovek, které nastínily vývoj v oblasti udržitelnosti v bankovním sektoru EU, byl EBA Action plan on sustainable finance v roce 2019, shrnující plánované kroky EBA do roku 2025. Mezi již vydané (a částečně implementované) dokumenty patří např.:

• Guidelines on loan origination and monitoring (EBA/GL/2020/06) – ESG faktory by měly být zohledněny při stanovení rizikového apetitu a řízení kreditního rizika, posouzení úvěruschopnosti klientů a oceňování kolaterálu;
• Report on management and supervision of ESG risks for credit institutions and investment firms (EBA/REP/2021/18) – dokument obsahuje návrh, jak by mohly být ESG faktory a rizika zahrnuty do regulačního a dohledového rámce pro úvěrové instituce a investiční podniky, včetně konkrétních doporučení;
• Report on incorporating ESG risks in the supervision of investment firms (EBA/REP/2022/26) – doplňuje předchozí zprávu o doporučení pro dohledové orgány, jak by ESG rizika měla být zohledněna v rámci SREP u investičních podniků;
• Discussion paper on the role of environmental risks in the prudential framework (EBA/DP/2022/02) – v rámci tohoto dokumentu EBA představuje možné přístupy k zohlednění environmentálních rizik v rámci Pilíře I;
• RTS k nařízení SFDR (vydané jako nařízení EU 2022/1288) – standardy upřesňují obsah a strukturu informací, které se mají zveřejňovat o finančních produktech z hlediska jejich udržitelnosti;
• ITS k článku 449a CRR (vydané jako nařízení EU 2022/2453) – dokument specifikuje požadavky na poskytování informací v rámci Pilíře III, se zaměřením na přechodová a fyzická rizika související se změnou klimatu a opatření pro zmírnění těchto rizik;
• metodika a výsledky pilotního testování zaměřeného na dopad klimatických rizik na expozice korporátních klientů vybraných bank v EU.

Rovněž došlo k zahrnutí ESG rizik do Guidelines on sound remuneration policies (EBA/GL/2021/04), Guidelines on internal governance (EBA/GL/2021/05) a Guidelines for common procedures and methodologies for the SREP and supervisory stress testing (EBA/GL/2022/03). 

EBA dále poskytla svá doporučení např. v rámci rozvoje nefinančního reportingu (dle NRFD, nařízení EU 2021/2178, CSRD a ESRS standardů), EU Taxonomie a souvisejících technických screeningových kritérií, EU standardu pro zelené dluhopisy, vydávání nástrojů zahrnutých do vedlejšího kapitálu tier 1 (AT1) s ESG charakteristikami nebo návrhu úprav CRR a CRD.

Na konci roku 2022 představila EBA své aktualizované plány vztahující se k rozvoji ESG regulace v dokumentu Roadmap on sustainable finance (EBA/REP/2022/30), který Action plan on sustainable finance rozšiřuje a formálně nahrazuje. EBA se plánuje (do roku 2025) zaměřit na: 

• transparentnost a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti (zpřesňování a rozšiřování výše zmíněných regulatorních dokumentů, monitoring zveřejňovaných informací apod.);
• zohlednění ESG rizik v rámci systému řízení rizik a dohledových očekávání, vč. úpravy stávajících obecných pokynů a potenciálního vydání nových (např. k identifikaci, měření, řízení a monitoringu ESG rizik a k zahrnutí ESG rizik v rámci SREP);
• obezřetnostní zacházení, hlavně se zaměřením na environmentální a sociální rizika (plánuje se např. vydání finální zprávy s příslušnými doporučeními);
• stresové testování ESG rizik, obzvláště rizik spojených se změnami klimatu (zavedení pravidelného stresového testování regulatorními orgány a vývoj související metodologie; úprava stávajícího rámce k zátěžovému testování);
• sjednocení standardů a označení popisujících udržitelné finanční produkty (plánují se analýzy ve vztahu k zavedení a využívání zelených/udržitelných úvěrů, hypoték, dluhopisů a dalších cenných papírů);
• greenwashing, konkrétně popis jeho charakteristik, příčin a souvisejících rizik (EBA plánuje vydání reportů k praktikám v oblasti greenwashingu a jeho dopadům);
• zahrnutí informací o ESG rizicích do zpráv předkládaných orgánům dohledu (vytvoření ITS pro jednotný reporting, stavějících na aktuálních ITS k článku 449a CRR);
• monitoring vývoje a trendů v oblasti udržitelných financí a ESG rizik.

Za zmínku stojí i skutečnost, že zohlednění ESG faktorů a rizik představuje (jedinou) průřezovou prioritu EBA 2023 Work Programme, specifikujícího plánované činnosti na rok 2023.

Dnes už je zcela jasné, že banky budou muset ESG rizika ve svých interních procesech zohlednit. Výše zmíněné nové očekávané regulatorní požadavky přitom mohou nastínit, na jaká konkrétní témata by se banky v nejbližší době měly více zaměřit.

Text Magdaléna Věříšová, senior analytik, Advanced Risk Management, s.r.o.

Článek vyšel v odborném časopisu Bankovnictví 2/2023