Stresové testování se postupně stalo standardním nástrojem pro měření rizik a díky svému univerzálnímu použití se dnes využívá v mnoha oblastech. Neustále probíhá jeho rozvoj a objevují se nové způsoby a oblasti jeho využití.
Dynamický vývoj komplexity a sofistikovanosti stresového testování v bankovnictví je zapříčiněn několika hlavními vlivy. Nutnou podmínkou byl nárůst výpočetních kapacit a rozvoj softwarových nástrojů umožňujících efektivně připravit, spravovat a rozvíjet stresové testování.
K rozvoji stresového testování přispěla i jeho univerzálnost. Stejné principy, které platí pro tržní, kreditní, operační riziko a riziko likvidity, lze aplikovat i na jakékoliv jiné riziko. Vždy hledáme, jak bude veličina, která nás zajímá (zpravidla zisk, kapitálová přiměřenost apod.), reagovat na změnu tzv. rizikových faktorů, tj. proměnných, které mají nebo mohou mít vliv na sledovanou veličinu.
Stresové testování našlo svoji oblibu nejen v jednotlivých bankách a institucích, ale především u orgánů dohledu. V této souvislosti je nutné zmínit rozmach regulace, který zintenzivněl zejména po finanční krizi v roce 2008, kdy docházelo ke zpřesňování a zpřísňování regulatorních požadavků ve všech oblastech bankovní činnosti. Jejich součástí byl nejen požadavek na zavedení a provozování stresového testování, ale v mnoha případech i poměrně detailní požadavky na způsob provádění stresového testování a použití jeho výstupů.
Především je nyní vyžadováno provádět současné modelování většího množství rizikových faktorů, zohledňovat jejich skutečné provázanosti, a to ideálně napříč různými rizikovými kategoriemi.
Mezi příklady konkrétních regulatorních požadavků patří:
Výše uvedený vývoj je logickým důsledkem snahy co nejlépe zachytit citlivost banky a jejího portfolia na měnící se svět a makroekonomické podmínky. Ačkoliv je stresové testování zpravidla považováno za doplněk statistických modelů, je zapotřebí si uvědomit, že i stresové testování jako celek je model, který velmi často spoléhá na statistické odhady.
Z toho důvodu se s ním pojí modelová rizika. Jedním z takových rizik je možnost změny historicky pozorovaných vztahů a závislostí, která je obzvláště pravděpodobná v případě zátěžové situace. Při návrhu stresového testování je proto zapotřebí nezapomenout na to, že charakter vazeb, který jsme odhadli pomocí statistických odhadů a pozorované historie, nemusí nutně platit při realizaci stresového scénáře.
S cílem minimalizovat výše uvedené riziko a zajistit robustnost získaných výsledků je proto vhodné zamyslet se nad jednotlivými odhadovanými závislostmi a doplnit rámec stresového testování o možnost úpravy těchto závislostí prostřednictvím expertního názoru.
I dnes platí, že regulace je jedním z hybatelů vývoje stresového testování. Komplexita a složitost regulatorních požadavků se zvyšuje a přidávají se další oblasti.
V posledních letech se stresové testování zaměřovalo např. na úrokové riziko bankovní knihy nebo na likviditu. Mezi novinky patří riziko klimatu, kde např. právě probíhá tzv. Climate Risk Stress Test, jehož výsledky by měly být dostupné v červenci 2022 a následně zohledněny v rámci SREP. Právě klimatická a v širším pojetí i tzv. ESG rizika jsou aktuálně jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti stresového testování.
Jako každý nástroj i stresové testování může být dobrým sluhou, ale i zlým pánem. Aby bylo dobrým sluhou, je třeba pečlivě vyvažovat komplexitu a podrobnost scénářů na straně jedné s jejich interpretovatelností na straně druhé. Současně také platí, že počet scénářů by měl zůstat relativně malý, aby bylo možné věnovat dostatek času interpretaci jejich výsledků.
Text Jaroslav Kerzer, senior analytik, Advanced Risk Management, s.r.o.
Článek vyšel v odborném časopisu Bankovnictví 5/2022