V současné době nelze pochybovat o tom, že se důraz kladený na zahrnutí environmentálních, sociálních a správních (tzv. ESG) aspektů do strategií, investičního rozhodování, reportingu či procesu řízení rizik ve finančním sektoru celosvětově zintenzivňuje. Přestože by se EU dala v oblasti udržitelných financí a zohledňování ESG faktorů považovat za průkopníka, regulace je stále relativně „v plenkách“ a v blízké budoucnosti lze očekávat vydávání nových či doplňujících legislativních dokumentů.
Samotný pojem „green finance“ si můžeme představit jako podmnožinu udržitelných (sustainable) financí. Zatímco opatření v rámci udržitelných financí se zaměřují na zohlednění všech ESG faktorů, zelené finance se věnují hlavně environmentálním aspektům (např. ochraně životního prostředí, biodiverzity a vodních zdrojů, omezení dopadu klimatických změn nebo adaptaci na ně). V porovnání s ostatními faktory, resp. riziky je právě „E“ část ESG tou, která se aktuálně v oblasti terminologie, postupů identifikace, měření a řízení rizik nejvíce rozvíjí a diskutuje.
Přestože udržitelnost a ESG faktory jsou již dlouho ve středu zájmu politik EU (udržitelný rozvoj je zmíněn např. ve Smlouvě o EU), větší pozornosti se jim dostalo v návaznosti na přijetí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody. Konkrétnější opatření v oblasti zelených financování pak Evropská komise nastínila v akčním plánu Financing Sustainable Growth (r. 2018) a strategii růstu European Green Deal (r. 2019), přičemž se jednalo např. o:
V následujících odstavcích si představíme nejdůležitější přijaté či navrhované legislativní dokumenty a doporučení k výše zmíněným oblastem.
Klasifikační systém pro environmentálně udržitelné činnosti/investice byl zaveden nařízením EU 2020/852 (EU Taxonomy). Používání této jednotné klasifikace by mělo přispět k větší transparentnosti a srovnatelnosti environmentálně udržitelných investic i společností. EU Taxonomy je doplněno nařízením stanovujícím technická screeningová kritéria (TSC) pro 2 z celkových 6 environmentálních cílů, které bylo 21. dubna 2021 schválené Evropskou komisí. Kromě zveřejnění TSC pro zbývající environmentální cíle v roce 2022 lze v budoucnu očekávat také vypracování pokynů ohledně klasifikace činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních cílů.
Co se týká povinného zveřejňování informací, vydala Evropská komise nařízení EU 2019/2088 (označované jako SFDR), které pro finanční poradce a účastníky finančního trhu specifikuje, jaké informace mají zveřejňovat s ohledem na ESG rizika a udržitelné/zelené produkty. Zveřejňování údajů souvisejících s ESG faktory se ovšem bude týkat také ostatních společností, a to v rámci vykazování nefinančních informací dle aktuálně platných směrnic EU 2013/34, EU 2014/95 (NFRD) a dle nově navrhované směrnice CSRD.
K zohlednění ESG rizik v rámci strategie a systému řízení rizik finančních institucí se v roce 2020 vyjádřila např. ECB v Guide on climate-related and environmental risks či EBA v diskusním dokumentu On management and supervision of ESG risks for credit institutions and investment firms. Jedním z klíčových závěrů těchto dokumentů je skutečnost, že ohled na udržitelnost a ESG faktory by měl být více začleněn do rámce správy a řízení společností, neboť mnoho podniků se stále příliš zaměřuje na krátkodobé finanční výsledky, a nikoli na svůj dlouhodobý rozvoj a aspekty udržitelnosti.
Dalším důležitým krokem v rámci zelených financí je zajištění jednoznačného identifikování a zvyšování důvěryhodnosti udržitelných investic. K tomu má přispět například označování retailových investičních produktů či vytvoření normy EU pro zelené dluhopisy (tzv. EU Green Bond Standard). Na tomto místě je vhodné poznamenat, že v loňském roce dosáhl objem emitovaných zelených dluhopisů v rámci EU-27 cca 130 mld. EUR, což představuje více než 50 % celkového světového objemu (dle Climate Bonds Initiative). Zavedení jednotných standardů pravděpodobně přispěje k dalšímu nárůstu této hodnoty.
Výše jsme pro Vás nastínili jen některé z přijatých/plánovaných opatření v oblasti green finance v EU. Celkové množství legislativních dokumentů, které budou v budoucnu pozměněny či nově vydány, se nyní dá jen těžko odhadovat. Věříme ovšem, že tato „zelená revoluce“, které se svět financí nevyhne, s sebou kromě tlaku na úpravu stávajících postupů a zažitých zvyklostí přinese také nové podnikatelské příležitosti a potenciální konkurenční výhody.
Text Magdaléna Věříšová, analytik, Advanced Risk Management, s.r.o.
Článek vyšel v odborném časopisu Bankovnictví 6/2021