Ministerstvo financí ČR dne 3. února 2017 předložilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zejména insolvenční zákon, zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a zákon o podnikání na kapitálovém trhu.
Podle Ministerstva financí se ukázalo, že stávající právní úprava je zastaralá. Chybí v ní řada ustanovení, která lze najít v ostatních vyspělých evropských právních úpravách. To má za následek poměrně negativní hodnocení právního rámce pro české hypoteční zástavní listy ze strany ratingových agentur a snížení jejich atraktivity. Návrh proto vychází zejména z německého zákona Pfandbriefgesetz (zákon o zástavních listech) z roku 2005, zohledněny byly ale i další prameny např. právní úprava v Belgii, Polsku či Rumunsku apod.
Návrh zákona zcela nahrazuje stávající úpravu hypotečních zástavních listů novou úpravou tzv. krytých dluhopisů, což je širší pojem než hypoteční zástavní listy. Krycími aktivy nově nemusí být jen hypoteční úvěry, ale například i dluhy veřejnoprávních subjektů. Současné HZL lze považovat za subkategorii krytých dluhopisů.
Cílem právní úpravy je zajistit, že bez ohledu na to, jakým problémům čelí emitent hypotečních zástavních listů, resp. krytých dluhopisů, typicky se může jednat o úpadek, nově ale přichází v úvahu i jiné opatření k zabránění úpadku banky podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, tak zájmy investorů do hypotečních zástavních listů, resp. krytých dluhopisů jsou vždy chráněny.
Kryté dluhopisy mohou obdržet v obezřetnostní regulaci zvýhodněné rizikové zacházení podle čl. 129 nařízení č. 575/2013 (CRR), pokud splní stanovené podmínky. Tím se stávají výhodným aktivem. Riziková váha může u těch nejkvalitnějších krytých dluhopisů činit pouze 10 %. Ne všechny „covered bonds“ ale jsou v souladu se CRR.
Připomeňme stručnou charakteristiku krytých dluhopisů. Evropská komise ji ve své zprávě pro Evropský parlament a Radu z 20. října 2015 uvádí takto: „Kryté dluhopisy jsou dluhové závazky emitované úvěrovými institucemi zajištěné na základě odděleného portfolia aktiv (tzv. krycí portfolio nebo krycí aktiva), na něž mají držitelé dluhopisů přímý peněžní postih jakožto přednostní věřitelé. Držitelé dluhopisů zůstávají zároveň oprávněni nárokovat si jakožto běžní věřitelé vůči emitentovi nebo jemu přidruženým entitám jakékoliv reziduální částky, které nebyly plně vypořádány při likvidaci krycích aktiv. Tento dvojí postih proti krycímu portfoliu a proti emitentovi se označuje jako mechanismus dvojitého rekurzu. Kromě toho krycí portfolio zahrnuje vysoce kvalitní aktiva, zpravidla, ale nikoliv výhradně, hypoteční úvěry a dluhy veřejného sektoru. Emitent normálně podléhá závazku zajistit, že hodnota aktiv v krycím portfoliu odpovídá v každém okamžiku přinejmenším hodnotě krytých dluhopisů a že nahradí aktiva, která se stanou nevýkonnými nebo jinak nesplňují relevantní kritéria způsobilosti.“
10-3-2017