Chytře na rizika  
vývoj regulace v ČR

Vývoj regulace v ČR

Rozhovor s Mgr. Ing. Václavem Novotným

1. Jak vnímáte regulatorní tsunami, která na banky v posledních letech dopadá?

Jako tsunami bych to vyloženě nenazval. Tsunami je něco ničivého, ale mnohé regulace přináší i něco dobrého. Nazval bych to spíše přívalem, protože regulace je v posledních letech opravdu velké množství. Jsem přesvědčen, a finanční krize to jasně ukázala, že finanční sektor regulaci potřebuje, protože se často pouští do rizikových obchodů, i když jsou v rozporu s racionálním rozhodováním investorů. Proto by možná některá regulace měla být ještě tvrdší. Ovšem tak velké množství regulace vnímám negativně, a to z několika důvodů:
  • ve stejnou dobu vychází mnoho dokumentů,
  • jednotlivé regulatorní dokumenty jsou často schvalovány, aniž jsou k dispozici relevantní studie dopadu těchto dokumentů,
  • pravděpodobně vznikají nečekané kumulované dopady, o kterých se však téměř nemluví a vlastně je ani neumíme dobře popsat. Můžeme si to přiblížit třeba na příkladu z jiné oblasti – užíváte nějaký prášek, který má určité účinky, když však k němu začnete užívat jiný, který je sám o sobě zdraví prospěšný, tak se vám může stát, že společný účinek těchto dvou (a více) léků pro vás může být ohrožením na životě,
  • rychlost vydávání dokumentů, jejich množství a složitost v mnoha případech vede k tomu, že regulovaný subjekt (a obávám se, že dnes už často ani regulátor) neví, co se od něj očekává. A to dle mého nesplňuje předpoklad dobrého zákona, kdy všichni ví, co mají dělat a co se stane, když to poruší.  

2. Které regulace měly na banky největší dopad?

Z důvodu kumulovaného působení jednotlivých předpisů, jak jsem se zmiňoval, to je těžké říci.  

3. Spousta regulací (Basel) měla vliv také na kapitálové požadavky bank. Byly tyto požadavky přílišné?

Přijde mi, že to, co je součástí CDR IV, je takto v pořádku. Nyní se ale chystá další vlna regulace a změn, které by měly požadavky na kapitál ještě zpřísňovat, a zde si už správností nejsem moc jistý. Jak jsem říkal, regulace přichází moc rychle. Ještě nejsou zjištěny ani dopady, které přinesla CRD IV (i vzhledem k tomu, že je v ní mnoho přechodných období, která trvají i po roce 2020), a už přicházejí další změny.  

4. Jak se díváte na to, že v některých ohledech je tuzemský regulátor (ČNB) ještě přísnější než ten evropský?

Myslím si, že vzhledem k tomu, co se u nás dělo v 90. letech, tak se není čemu divit. Přijde mi, že tato přísnost je žádoucí, a regulace a dohled ČNB jde správným směrem, naše banky v podstatě nekrachují. Diskutovat bychom mohli o sektoru družstevních záložen.  

5. Spousta regulací je založena na určitých stresových scénářích. Nejsou tyto scénáře někdy až příliš katastrofické?

Nejsou. Život nám ukazuje, že realita bývá v mnoha případech odlišná od minulosti i očekávaného vývoje. Stresové scénáře je proto třeba konstruovat i pro situace, které nám dnes připadají zdánlivě nemožné.  

6. Jak vnímáte novou regulaci na hypotečním trhu ze strany ČNB? Myslíte si, že by skutečně mohlo dojít k bublině?

Ano, to jistě může i vzhledem k aktuální situaci na realitním trhu nastat. Ceny nemovitostí rychle rostou, a tak se bublina může vytvořit. Otázkou však zůstává, zda tomu navrhovaná regulace ČNB dokáže zabránit. Vždyť už teď jsou veřejně známé způsoby, jak ji obejít.  

7. Letos je to deset let, co byl pod ČNB sjednocen dohled nad kapitálovým a pojšťovnickým trhem. Jak vnímáte tento krok?

Tento krok vnímám spíše pozitivně. Česká republika není tak velká, aby zde bylo tolik kvalifikovaných odborníků na různé oblasti najednou. Z toho důvodu je dobře, že vzniklo centrální místo, kde se mohou znalosti a postupy sdílet. Navíc se mi zdá, že hranice mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím jsou stále tenčí. Na druhou stranu je ale pravda, že tím je koncentrováno velké množství moci na jednom místě, což z hlediska teorie demokracie není vždy žádoucí. Ale zdá se, že výhody centralizace v našich podmínkách spíše převažují.  

8. ARM se zabývá také problematikou Solvency II. Jak vnímáte, že v Česku byla přijata až se zpožděním?

Rozhodně to není dobrá vizitka pro Českou republiku. Je škoda, že vnitřně politické spory nám zabránily dostát závazkům, které vyplývají z našeho členství v EU.  

 

Rozhovor vyšel v odborném časopisu Bankovnictví 11/2016