Vývoj regulace v ČR

1. Jak vnímáte regulatorní tsunami, která na banky v posledních letech dopadá?

Jako tsunami bych to vyloženě nenazval. Tsunami je něco ničivého, ale mnohé regulace přináší i něco dobrého. Nazval bych to spíše přívalem, protože regulace je v posledních letech opravdu velké množství. Jsem přesvědčen, a finanční krize to jasně ukázala, že finanční sektor regulaci potřebuje, protože se často pouští do rizikových obchodů, i když jsou v rozporu s racionálním rozhodováním investorů. Proto by možná některá regulace měla být ještě tvrdší. Ovšem tak velké množství regulace vnímám negativně, a to z několika důvodů:

• ve stejnou dobu vychází mnoho dokumentů,
• jednotlivé regulatorní dokumenty jsou často schvalovány, aniž jsou k dispozici relevantní studie dopadu těchto dokumentů,
• pravděpodobně vznikají nečekané kumulované dopady, o kterých se však téměř nemluví a vlastně je ani neumíme dobře popsat. Můžeme si to přiblížit třeba na příkladu z jiné oblasti – užíváte nějaký prášek, který má určité účinky, když však k němu začnete užívat jiný, který je sám o sobě zdraví prospěšný, tak se vám může stát, že společný účinek těchto dvou (a více) léků pro vás může být ohrožením na životě,
• rychlost vydávání dokumentů, jejich množství a složitost v mnoha případech vede k tomu, že regulovaný subjekt (a obávám se, že dnes už často ani regulátor) neví, co se od něj očekává. A to dle mého nesplňuje předpoklad dobrého zákona, kdy všichni ví, co mají dělat a co se stane, když to poruší.  

3. Spousta regulací (Basel) měla vliv také na kapitálové požadavky bank. Byly tyto požadavky přílišné?

Přijde mi, že to, co je součástí CDR IV, je takto v pořádku. Nyní se ale chystá další vlna regulace a změn, které by měly požadavky na kapitál ještě zpřísňovat, a zde si už správností nejsem moc jistý. Jak jsem říkal, regulace přichází moc rychle. Ještě nejsou zjištěny ani dopady, které přinesla CRD IV (i vzhledem k tomu, že je v ní mnoho přechodných období, která trvají i po roce 2020), a už přicházejí další změny.  

5. Spousta regulací je založena na určitých stresových scénářích. Nejsou tyto scénáře někdy až příliš katastrofické?

Nejsou. Život nám ukazuje, že realita bývá v mnoha případech odlišná od minulosti i očekávaného vývoje. Stresové scénáře je proto třeba konstruovat i pro situace, které nám dnes připadají zdánlivě nemožné.  

7. Letos je to deset let, co byl pod ČNB sjednocen dohled nad kapitálovým a pojšťovnickým trhem. Jak vnímáte tento krok?

Tento krok vnímám spíše pozitivně. Česká republika není tak velká, aby zde bylo tolik kvalifikovaných odborníků na různé oblasti najednou. Z toho důvodu je dobře, že vzniklo centrální místo, kde se mohou znalosti a postupy sdílet. Navíc se mi zdá, že hranice mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím jsou stále tenčí. Na druhou stranu je ale pravda, že tím je koncentrováno velké množství moci na jednom místě, což z hlediska teorie demokracie není vždy žádoucí. Ale zdá se, že výhody centralizace v našich podmínkách spíše převažují.