Dne 1. března 2016 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) publikoval svou roční hodnoticí zprávu o kolegiích orgánů dohledu v EU. Kolegia představují platformu, v níž jsou organizována společná rozhodnutí o kapitálu, likviditě a ozdravných plánech pro přeshraniční bankovní skupiny. Kolegia a společná rozhodnutí existují již od implementace Basel II v EU v roce 2007, ale jejich pravomoci se rozšířily od implementace Basel III prostřednictvím CRDIV/CRR do právního rámce EU od r. 2014 a ještě dále se rozšířily od r. 2015 s implementací směrnice BRRD. (Informaci o BRRD můžete nalézt v jiném článku na našich ARM webových stránkách – viz zde).
Obecně bylo pozorováno významné úsilí a zlepšení v různých aspektech práce kolegií. EBA oceňuje zvýšenou úroveň interakce v r. 2015 a zlepšení kvality zpráv hodnoticích skupinová rizika. Zlepšení se však dále očekává v oblasti včasné distribuce dokumentů pro jednání. EBA také poukazuje, že přetrvávají problémy ve společných rozhodnutích jako je např. neúplná informace o dekompozici SREP (Supervisory review and evaluation process) kapitálových požadavků podle typů rizik a nedostatky v oblasti formulace dodatečných kapitálových požadavků. U 65 % úzce monitorovaných kolegií nejsou kapitálové požadavky vyjádřeny z hlediska celkového požadavku SREP a existuje určitý mix požadavků Pilíře 1 a Pilíře 2, který je kombinován s kapitálovými rezervami nebo očekáváními v oblasti kapitálového plánování.
Pokud jde o společná rozhodnutí k likviditě, EBA dochází k závěru, že odůvodnění jsou nedostačující a nedaří se vytvořit příznačné vazby na hodnoticí zprávu o skupinovém riziku likvidity a na hodnoticí zprávy o individuálním riziku likvidity. Pokud jde o implementaci právního rámce k ozdravným postupům a řešení krize podle směrnice BRRD, požaduje se, aby kolegia hodnotila skupinové ozdravné plány pro přeshraniční skupiny a dosáhla společného rozhodnutí ke zhodnocení těchto plánů.
Ustavení jednotného dohledového mechanizmu v eurozóně na konci r. 2014 a nové regulatorní požadavky na kolegia dohledových orgánů ovlivnily znovuzřizování kolegií a způsobily změny v zastoupení členů a pozorovatelů mezi dohledovými orgány.
Aby bylo možné kolegia efektivně monitorovat, EBA je rozděluje do tří skupin podle několika kritérií (např. mezinárodní přítomnost a celková aktiva, současná restrukturalizace nebo řešení krize):
EBA udržuje nejintenzivnější úroveň komunikace a spolupráce s první skupinou kolegií, resp. s jejich konsolidujícím orgánem dohledu. Úroveň intenzity se snižuje u dalších dvou skupin. EBA zjistil, že velká většina kolegií vytvořila nová písemná ujednání o koordinaci a spolupráci, která jsou dobře strukturovaná.
Do r. 2015 bylo monitorování orgánů dohledu ze strany EBA zaměřeno na přeshraniční bankovní skupiny. V r. 2016 hodlá EBA rozšiřovat rozsah kolegií, aby zahrnula také kolegia ustavená pro obchodníky s cennými papíry s přeshraniční přítomností. Zpráva také stanoví klíčová témata, na která by se orgány dohledu měly zaměřit v r. 2016, což zahrnuje mimo jiné průběžné čistění bilancí a redukci nevýkonných úvěrů u portfolií převzatých z minulosti a trvalou udržitelnost obchodních modelů bank (podrobnosti viz str. 61 – 63 zprávy EBA).
25-4-2016