Aktualizace prosinec 2016
Dne 1. prosince 2016 vstupuje v účinnost nově přijatý zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ČNB publikovala informaci o podávání žádosti o povolení k činnosti podle tohoto zákona a k tomu se vztahující vyhlášky – vyhláška č. 381/2016 Sb. o žádostech, opatřeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru a vyhláška č. 384/2016 Sb. o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru.
Původní článek z 24-8-2015
Ministerstvo financí ČR předložilo dne 19. června 2015 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o úvěru pro spotřebitele. Toto připomínkové řízení bylo ukončeno 20. července 2015. To znamená, že návrh zákona je v rané fázi legislativního procesu. Tento proces lze sledovat na: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9XMAYSLG
Podle předkládací zprávy k návrhu zákona tento návrh zákona uceleně upravuje distribuci retailových úvěrů. Jde o vytvoření nového zákona, který však přebírá úpravu ze stávajícího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, nově ji doplňuje o produktovou regulaci hypotečního úvěru a jednotnou institucionální regulaci společnou pro celý úvěrový trh. Institucionální regulace obsahuje detailní požadavky na zprostředkovatele úvěrů na bydlení a poskytovatele nebankovních úvěrů na bydlení.
Obecně má návrh zákona za cíl posílit ochranu spotřebitele a zvýšit kredibilitu odvětví a implementovat směrnici 2014/17/EU o úvěrech pro spotřebitele vztahujících se k obytným nemovitostem (tzv. Směrnice o hypotečním úvěru, MCD) – viz: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32014L0017
Cílem uvedené směrnice je vytvořit celounijní trh hypotečních úvěrů s vysokou úrovní ochrany spotřebitele. Směrnice pokrývá všechny půjčky pro spotřebitele za účelem nákupu bydlení a rovněž půjčky pro spotřebitele zajištěné zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním. Členské státy musí MCD transponovat do svého národního práva do března 2016.
Návrh zákona také sjednocuje podmínky úvěrů pro spotřebitele (jak spotřebitelských, tak hypotečních úvěrů) a konsoliduje podmínky pro jejich distribuci na finančním trhu.
Podle některých zdrojů však existují odchylné názory k návrhu integrovat dohled nad bankovními i nebankovními poskytovateli úvěrů v centrální bance. Údajným důvodem je, že úvěry poskytované nebankovními institucemi se nevztahují k finanční stabilitě. Viz např.: http://www.ceska-justice.cz/2015/03/cnb-odmitla-pelikanuv-plan-aby-dohlizela-na-nebankovni-domy-poskytujici-pujcky/