Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který novelizuje Nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát u nevýkonných expozic, a který byl vydán 14. března 2018, je důležitou součástí práce na posílení Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a na dokončení Bankovní unie.
Finanční krize a následující recese zanechaly bankám vysoké míry nevýkonných úvěrů (non-performing loans, NPL) s významným negativním dopadem na rentabilitu bank a jejich schopnost úvěrovat. Proto Rada vyzvala Komisi a další aktéry, aby přijali na několika frontách kroky ke snížení rizika finanční stability jak při řešení existujících zásob NPL, tak při prevenci vzniku a akumulace budoucích NPL.
Včasné a přiměřené opravné položky vůči NPL jsou nezbytné pro zajištění dobrého finančního stavu bank a ukázaly se jako zásadní pro efektivní řešení NPL jak v evropské, tak v mezinárodní praxi. Avšak opravné položky uznané bankami vůči NPL v souladu s účetním rámcem nemusí být dostatečné z obezřetnostního hlediska. Očekává se, že IFRS 9 přinese mnohem užší propojení s obezřetnostními standardy než IAS 39 a že přispěje k řešení problému odkládaných a nedostatečných opravných položek, neboť pracuje na základě přístupu „očekávané ztráty“. Nový standard však stále ponechává prostor pro vlastní uvážení při oceňování NPL stejně tak jako podkladového kolaterálu a v důsledku toho i opravných položek.
S ohledem na účinné a systematické celoevropské řešení potenciálního nedostatku opravných položek k novým úvěrům, které se stanou nevýkonnými, má novela CRR za cíl možnost vytvoření obezřetnostního rámce aplikovatelného na banky v EU pro zacházení s novými úvěry, které se stanou NPL, a tím zároveň doplnit ostatní kroky ke snížení úrovně současných NPL. Navrhovaný nástroj Pilíře 1 je založen na definicích a konceptech již používaných. Koncept nevýkonných expozic (NPE) zaváděný touto novelou je v souladu s implementačním nařízením Komise (EU) č. 680/2014, které je již obecně aplikováno pro účely dohledového reportingu. Definice NPE zahrnuje mimo jiné expozice v selhání (defaulted) definované pro účely výpočtu kapitálových požadavků pro úvěrové riziko a znehodnocené (impaired) expozice podle aplikovatelného účetního rámce. Kromě toho návrh (také v souladu s nařízením 680/2014) zavádí přísná kritéria na podmínky, kdy lze přerušit zacházení s expozicí jako s nevýkonnou, stejně tak jako na podmínky pro refinancování a jiné akce s úlevou (forbearance).
Účelem zákonných obezřetnostních pojistek je prevence nárůstu budoucích NPE s nedostatečným krytím opravnými položkami tím, že se nastaví společná minimální úroveň opravných položek pro NPE napříč členskými státy a bankami. Současný obezřetnostní rámec v EU neposkytuje harmonizované zacházení s NPE. V důsledku toho se skutečné krytí ztrát pro NPE může lišit podle bank v různých jurisdikcích, dokonce i když nesou stejné podkladové riziko.
Obezřetnostní pojistka sestává ze dvou hlavních prvků:
Návrh stanovuje harmonizované zacházení s NPE pro obezřetnostní účely, aby bylo zajištěno, že všechny instituce v EU mají minimální úroveň krytí svých rizik vztahujících se k NPE. Aplikovatelné požadavky na minimální krytí berou v úvahu, jak dlouho je expozice klasifikována jako nevýkonná, rozlišují mezi zajištěnými a nezajištěnými NPE a stejně tak mezi NPE, kde dlužník je po splatnosti více než 90 dní po splatnosti. Návrh má tak za cíl zvýšit srovnatelnost kapitálových poměrů a jejich spolehlivost, přispět k transparentnosti a stabilitě finančních trhů.
Návrh je otevřen pro veřejnou konzultaci od 14. března 2018 do 9. května 2018.
11-4-2018